Domov důchodců

V roce 1946 zámek ve Svojkově převzal MNV Mladá Boleslav a 1. května zde zřizuje domov pro staré a invalidní občany. Zámek byl zpustlý, nebylo čím topit, příděly potravin byly malé.

V roce 1948, kdy nastoupil nový správce p. Wünsch, se poměry v domově podstatně zlepšily. V.roce.1952.byl.domov.převeden.ONV.Nový Bor, vedoucí se stala paní Pečivová. Došlo k dalšímu  zlepšení a od roku 1954 domov přechází pod správu odboru sociálního zabezpečení, a tím měli obyvatelé domova zajištěnu daleko větší péči.                                

Byly zde pořádány četné kulturní akce, organizovány výlety, zábavy, obyvatelé měli možnost pracovat v zájmových kroužcích  a podle svých možností se mohli aktivně podílet při různých činnostech a pracích v domově  i na zahradě za velmi obětavé pomoci řádových sester. Dobře se sžili s občany Svojkova, navštěvovali je žáci místní národní školy se svými učiteli.

22. března 1957 vypukl na zámku od závadného komína požár. Sestry vystěhovaly obyvatele z postižené části budovy. Požár se šířil mezi stropy, zničil několik místností, omítky opadaly. Při požáru neúnavně pomáhali zaměstnanci, obyvatelé ústavu i občané Svojkova stěhovat nábytek, zařízení pokojů, kuchyně, skladu prádla do pravého křídla zámku a do přízemí. Zasáhla požární služba obce a hasiči z Nového Boru. Tehdejší počet 45 obyvatelů domova nebylo možné ubytovat v neshořelé části zámku, proto zdejší MNV poskytl k dispozici restauraci Zámeček. Odbor sociálního zabezpečení při ONV Nový Bor rozhodl o přemístění většiny obyvatelů do jiných ústavů.

2. dubna 1957 začalo stěhování důchodců do domovů v Českém Dubu, Vlčím Poli, Rokytnici a Jabloneckých Pasekách. Také toto rozdělení přátel bylo bolestné. V domově ve Svojkově zůstalo jen 18 obyvatelů, těch, kteří byli schopní pomocných prací při opravě budovy zámku a kteří mohli vykonávat různé zahradnické činnosti.

Opravu zámku převzal Okresní stavební podnik Nový Bor. Do září odstranil prohořelé části budovy, navezl část materiálu, ale do opravy se nepouštěl. Teprve na základě písemné stížnosti obyvatelů domova nechal stavební podnik pozdě na podzim postavit komín a během zimy a jara 1958 zahájil vnitřní práce. V přízemí byla rozšířena původní kuchyně a zřízena nová umývárna. V levém křídle byl opraven byt pro správce domova důchodců.

V prvním patře se zrušila jedna obytná místnost, kde bylo zřízeno sociální zařízení pro ženy. Tím se vyřešila otázka společného sociálního zařízení. Stavebníci zde vybudovali novou jídelnu pro 70 osob a společenskou místnost. Ve.druhém poschodí vznikly pro. řádové sestry podkrovní útulné pokojíčky s novými okny směrem k západu. Celé levé křídlo zámku, které zasáhl oheň, bylo opraveno. Byly zazděny průchody z místností, do pokojů zůstaly pouze vchody z chodeb. Došlo k výměně dveří, k vyzdění a úpravám stropů. V pokojích byly položeny podlahy, v kuchyni, na.chodbách, schodištích a v příslušenstvích nové dlažby.

Stará hospodářská budova potřebovala přestavbu. Z bývalého chléva vznikly světlé místnosti pro žehlírnu, sušírnu a.krejčovskou dílnu, prádelna zůstala na původním místě. Byla přestavěna kůlna na uhlí a vybudována kotelna.   

S pokračujícími činnostmi při zvelebování budovy na jaře a v létě roku 1958 se s nadšením chopili prací na zahradě obyvatelé domova a za pomoci řádových sester připravili záhony pro pěstování zeleniny, vysázeli ovocné stromky a.rybízové keře. V dolní části zahrady byl rozšířen skleník a vybudována velká pařeniště, proběhla senoseč. S chutí pracoval každý, kdo mohl. Byly pročištěny parkové cesty i upraven výstup na hrad. Rovněž oplocení kolem celého objektu provedli sami obyvatelé. Kde bylo třeba, zabetonovali  do země železné sloupky a napnuli pletivo. Staré mříže dostaly nový nátěr.

Poslední prací bylo zavedení ústředního topení. Po mnoha urgencích a prosbách konečně vyslal stavební podnik pracovníky a materiál potřebný ke sváření. Současně s topenáři přišli  malíř a natěrač oken a nábytku. V hezkých, světlých manzardkách se ubytovaly sestry a po vymalování přízemí se nastěhoval se svou rodinou vedoucí domova pan Jaroslav Chýle, který po dobu oprav denně dojížděl ze Cvikova. Za týden došlo k novému neštěstí.

15. září 1958 večer v půl deváté vypukl nový požár v pravé části budovy, kde toho dne montér ústředního topení dokončoval práce. Pravděpodobně jeho neopatrností se stalo, že jiskra z autogenu zalétla do skuliny v trámoví a.přístupem vzduchu se rozšířila v mohutný požár. Práce hasičů z Nového Boru, Svojkova, Cvikova, Zákup, Varnsdorfu byla bezvýsledná. Nedostatek vody z místních zdrojů a její obtížné přivážení cisternami nestačilo požár uhasit, pouze trochu zmírnit.

Sestry s pomocí několika mužů a odvážných žen a vedoucí domova vynášeli a vyhazovali oknem, co se dalo. Obyvatelé domova byli včas vzbuzeni a na zbytek noci převezeni do noclehárny ve Sloupu. Naštěstí nikdo neutrpěl zranění. V prvním patře se záchranné práce dařily, v nadstavbě se téměř nic zachránit nepodařilo. Shořel i nábytek a.prádlo sester, které tu dva týdny bydlely. Shořela kaple se vším zařízením, nacházela se v sousedství ložiska požáru, a právě zde byly sestry v době jeho vzniku na večerní modlitbě. Z ostatní části zámku se podařilo zachránit všechny cennější věci. Hořelo plným plamenem do deváté hodiny ranní. Budova zámku prohořela až do přízemí a byla nenávratně zničena. Domov důchodců byl přestěhován do zámku ve Sloupu v Č. koncem září 1958.

24. listopadu  1958  ONV Nový Bor nesouhlasil s rekonstrukcí vyhořelého objektu domova ve Svojkově (po značně deštivém podzimu).

3. března 1959  ONV Nový Bor vydal rozhodnutí k demolici budovy zámku.

V roce 1959  pozůstatky shořelého zámku byly strženy a zbytky zdiva rozvezeny pracovníky JZD ke zpevnění  cest v katastru obce Svojkova. Práce byly dokončeny v roce 1960.

Od té doby zámecká zahrada patřila ONV v České Lípě, od roku 2001 státu. Hospodářská budova sloužila k různým účelům, např. zázemí pro letní tábory dětí a od poloviny 70. let do roku 2002 jako sklad výstroje Okresní inspekce požární ochrany Česká Lípa.

V roce 2008 po několikaletém jednání získala objekt zámecké zahrady obec Svojkov.

 

Podle dostupných materiálů zpracovala v roce 2008 Jiřina Tomšová.