Svojkovský hrad byl postaven zřejmě počátkem 14. století na 20 m vysokém kuželovitém vrchu v údolí pod skalním masivem. Byl obklopen četnými roklemi a hlubokými lesy.

Při stavbě hradu bylo využito skalní podloží a rovněž některé části hradu byly vytesány přímo do skály. Také potřebné pískovce se získávaly z blízkých místních zdrojů. Svislé stěny skály a dostavěné hradby tvrz chránily před možným napadením. Výška skály umožnila výstavbu hradu ve třech patrech, schody vedly po vnějších stěnách. Nejpečlivěji byla provedena místnost v prvním poschodí, hvězdicovitě klenutá s jedním oknem. Stavba hojně využívala dřeva, byly tu i dřevěné pavlače a přístavby. Tři první podlaží sloužila především k uskladnění zbroje, oblečení a potravin.  K.obývání se používalo teprve další patro. Do hradu se vstupovalo zřejmě ze severní strany. Lokalita nepochybně prodělala složitější stavební vývoj.

Pro obranu neměl hrad velký význam. Svojkov ležel mimo hlavní obchodní a vojenské cesty, z nichž jedna vedla do Žitavy přes Jablonné a druhá přes Sloup. Přímo v tvrzi nebyla voda, nedaleko vyhloubená studna 36 m hluboká zásobovala vodou celý panský statek.

Nejstarší nám známí držitelé hrádku ve Svojkově byli v roce 1370 Ješek, snad jeden z berkovských manů, a Vnouček v letech 1371 –1381. Jejich potomci se po Svojkovu psali, ale dávno tu nic nevlastnili.

Asi od roku 1381 se stali vlastníky hradu páni z Chlumu, drobný šlechtický rod původem na hradě Chlum u Mladé Boleslavi. Prvním byl Henzlín z Chlumu, v jehož erbu byl červený lev na štítě shora modrém, zdola bílém.

V roce 1402 synové Henzlína Petr a Vilém vyplatili svého bratra Jana, zvaného Kepka, z rodné tvrze. Vlastnili hrad do roku 1434. Jan vstoupil do vojenské služby budoucího císaře Zikmunda a později se stal nejznámější osobností svého rodu. V roce 1414 byl vyzván, aby spolu s Václavem z Dubé doprovázel Mistra Jana Husa na koncil do Kostnice. Jan z Chlumu se stal Husovým oddaným přítelem a stoupencem jeho učení.

Po roce 1434 hrad ve Svojkově vlastnili Kateřina Vysoká z Prahy, Jan z Jesenice, Albetr a Vilém, bratři z Chlumu, na čas i král, dále Věnek z Chlumu do roku 1457.

Během husitských válek v roce 1444 –1445 se svojkovského hradu zmocnil pověstný loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna, který podnikal výpady ze svého hlavního sídla Sloupu. Hrádek ve Svojkově byl pravděpodobně v roce 1445 dobyt a vypálen trestnou výpravou lužického a litoměřického vojska. Došlo prý i k vypálení původní obce Svojkov. Po opravě v letech 1448 –1450 byl hrádek opět obýván, vystřídalo se zde v držení několik drobných šlechtických rodů – rytíři z Kalčic, zvaní pak Kapounové  ze Svojkova, Elsnicové a jiní.  Další významnější vlastníci hradu do popředí již nevystupují.

V roce 1548 hrad koupili Rodewitzové. Do roku 1578 jej vlastnil Jindřich, ten byl dobrým hospodářem, ale jeho syn Bedřich majetek zadlužil, hrad chátral a po požáru v roce 1590 nechal Bedřich strhnout zbytky dřevěné části hradu a celé panství prodal.

Opevnění hradu zmizelo  v pozdějších letech při parkových úpravách.

V polovině 19. století byla zřícenina hradu upravena novými romantickými prvky.

Poslední dřevěné zbytky zanikly v 60. letech 20. století.

Dnes je hradní vrch zarostlý stromy a keři, v zimních a jarních měsících je dobře viditelná silueta starého hradu. Pohled na ni nám připomene, že i malá obec Svojkov má velmi bohatou historii. Je dobré si naši minulost připomenout.